Optické vlákno až do obývacího pokoje

Kromě všech negativních aspektů stěhování lze na celém procesu najít i něco pozitivního. Například fakt, že nový byt je vybaven přípojkou optického vlákna. Místo kapacity telefonního vedení je tak rychlost internetu u mě doma omezena pouze mou ochotou platit až za rychlost jednoho gigabitu za sekundu.

Ve starém bytě jsem používal VDSL připojení od XS4ALL, které fungovalo velmi dobře rychlostí kolem 100/30 Mbps. Jednou z prémiových služeb XS4ALL přitom bylo bezplatné přestěhování přípojky a to včetně měsíčního překryvu, kdy bude zároveň fungovat přípojka na staré i nové adrese. To jsem měl v plánu využít a tak jsem s díky odmítl nabídku pracovníků KPN, kteří se hned v den předání klíčů od nového bytu snažili nabídnout uzavření nové smlouvy na optický internet za výhodných podmínek.

Chcete překryv? Pošleme vám nový modem

Celý proces stěhování byl velmi automatizovaný, do webového formuláře stačí zadat novou adresu a vybrat si, kterou službu na nové adrese chci zřídit. Háček nastal v momentě, kdy mi byla nabídnuta služba překryvu, tedy aby internet v průběhu stěhování fungoval na obou adresách. Ochotně mi nabídli zaslání druhého modemu, pouze drobná poznámka na okraj oznámila, že přijetím nového modemu dojde k prodloužení závazku o další rok.

V lednu 2022 už bylo jasné, že XS4ALL moc dlouho ve stávající podobě nevydrží, takže jsem se rozhodně nechtěl uvazovat na další rok. Navíc, nový byt má optickou přípojku, takže modem jako takový není potřeba, stačí vhodný domácí směrovač, jako třeba Turris Omnia a něco, co optický signál převede na Ethernet. To mi ale XS4ALL musí tak jako tak dodat, protože počítá s tím, že jako domácí směrovač přestěhuju stávající modem FRITZ!Box 7590, který žádným optickým portem vybaven není.

Na míru navržený převodník

Hned druhý den po objednávce doručuje na starou adresu pošta balík s převodníkem optického signálu na Ethernet. Jedná se o model GMC-TK01-P2110, což je na míru vyrobené zařízení tak, aby se pomocí kolejniček nasadilo na optickou zásuvku typu TK01, která je součástí bytu. Tím je křehké optické vlákno celé schované konvertorem, který má optický port přímo proti konektoru v optické zásuvce; z vnější strany je tak přístupný pouze vstup pro napájení a ethernetový port.

I když byl tento převodník navrhován pro samoinstalaci účastníkem, poskytovatel trval na návštěvě technika, který internet zapojí. Než však nastal termín návštěvy, nedalo mi to a jal jsem se konvertor zapojit svépomocí. Když jsem zjistil, že po zapnutí se rozsvítí kontrolka Glas, signalizující přítomnost signálu na optickém vláknu, nedalo mi to a zkusil nastavit i domácí směrovač pro místní specifika - VLAN číslo 6, uvnitř které je spojení PPPoE.

Když jsem směrovač správně nastavil, přišlo druhé překvapení v podobě úspěšně navázaného spojení. Internet tedy fungoval ještě před smluveným datem stěhování. Volal jsem do XS4ALL a odvolal návštěvu technika, která se v tomto stavu jevila jako naprosto zbytečná.

Přecházíme na KPN a Freedom

Internet tedy fungoval s dodaným konvertorem a mým vlastním směrovačem. Plány na zrušení operátora XS4ALL ze strany jeho majitele, společnosti KPN, mezitím dosáhly realistických rozměrů a v průběhu jara došlo k postupné migraci všech přípojek XS4ALL do sítě KPN. Prakticky to znamenalo, že 24. března 2022 uprostřed noci došlo k 15sekundovému výpadku relace PPPoE, po jejímž obnovení byla mému směrovači přiřazena jiná sada adres. Tomu samozřejmě předcházelo několik elektronických i tištěných dopisů, ale z praktického hlediska šlo o velmi dobře zvládnutý proces, kterého bych si, nebýt několikanásobného oznamování, možná ani nevšiml. Takhle vypadal log z Turrisu Omnia:

Mar 24 01:30:28 omnia pppd[7335]: Modem hangup
Mar 24 01:30:28 omnia pppd[7335]: Connect time 1894.3 minutes.
Mar 24 01:30:28 omnia pppd[7335]: Sent 2703345912 bytes, received 1361560933 bytes.
Mar 24 01:30:28 omnia netifd: VLAN 'eth2.6' link is down
Mar 24 01:30:28 omnia netifd: Interface 'wan' has link connectivity loss
Mar 24 01:30:28 omnia netifd: Network device 'eth2' link is down
Mar 24 01:30:43 omnia pppd[1095]: Connect: pppoe-wan <--> eth2.6
Mar 24 01:30:43 omnia pppd[1095]: Remote message: Authentication success,Welcome!
Mar 24 01:30:43 omnia pppd[1095]: PAP authentication succeeded
Mar 24 01:30:43 omnia pppd[1095]: peer from calling number D8:49:0B:B5:0D:F7 authorized
Mar 24 01:30:43 omnia pppd[1095]: local  LL address fe80::f53a:e295:a9fc:6a1e
Mar 24 01:30:43 omnia pppd[1095]: remote LL address fe80::da49:0bff:feb5:0df7
Mar 24 01:30:43 omnia pppd[1095]: remote IP address 195.190.228.8
Mar 24 01:30:43 omnia pppd[1095]: primary   DNS address 195.121.1.34
Mar 24 01:30:43 omnia pppd[1095]: secondary DNS address 195.121.1.66
Mar 24 01:30:43 omnia netifd: Network device 'pppoe-wan' link is up

Nový poskytovatel se snažil o co nejvíce bezbolestný přechod, proto nabídl službu se stejnými parametry, jaké měla ta od XS4ALL: jedna statická IPv4 adresa, jeden statický prefix IPv6 o velikosti /48 a jako záloha jedna SIM karta s datovým limitem 1 GB měsíčně.

Ani ne tak z technického, jako spíše z politického přesvědčení jsem však stále víc a víc zvažoval přechod k Freedom Internet, operátorovi, který vznikl jako součást protestů proti plánům KPN zrušit XS4ALL. Během posledních dvou let se tento operátor etabloval a začal nabízet služby běžné veřejnosti. Jde přitom o firmu, která si neklade za cíl produkovat velké zisky, ale raději poskytovat kvalitní internetové služby. Nabízí tedy služby za ceny, které se odvíjejí od velkoobchodních cen provozovatelů sítí první míle a na rozjezd a investice raději sbírá peníze formou crowdfundingu, ve kterém je velice úspěšná. Později jsem se rozhodl stát se podílníkem, za což mi jako dárek poslali tuhle čepici. Za dva a půl tisíce eur jde asi o nejdražší kus oblečení, co jsem kdy nosil.

Kde vzít optický konvertor

Freedom Internet také jako jeden z mála operátorů praktikuje skutečnou svobodu volby koncového zařízení. Ostatní operátoři, i pokud připojení vlastního koncového zařízení podporují, vždy dodávají službu se svým koncovým zařízením, které není možné odmítnout. Freedom hned během objednávky nabídne buď pronájem příslušného FRITZ!Boxu (buď 7590 pro xDSL nebo 5490 pro optiku) za dvě eura měsíčně, nebo přímo prodej zařízení a to za dumpingovou cenu 150 €, která je výrazně nižší než cena stejného zařízení v běžných obchodech. Třetí možností je zařízení odmítnout zcela.

Problém je, že Freedom v žádném případě nedokáže dodat převodník optiky na Ethernet. Pro nově zřízenou optickou přípojku pošle vždy model FRITZ!Boxu obsahující přímo optický port a počítá se tedy s tím, že směrovač bude umístěn ve skříňce měřičů blízko optické zásuvky. To rozhodně není ani tak elegantní, jako nasouvací převodník, ani tak optimální z hlediska pokrytí bytu signálem Wi-Fi.

Protože bývá zvykem, že při ukončení smlouvy požádá minulý operátor o vrácení zapůjčených zařízení, měl jsem strach, že po případném přechodu o svůj převodník přijdu. To mě motivovalo u KPN zůstávat.

Převodník se nevrací

Nakonec jsem se rozhodl riskovat. V září 2022 jsem provedl objednávku připojení od Freedom Internet a požádal přitom o automatický přechod od XS4ALL, které už tehdy prakticky neexistovalo a bylo pohlceno společností KPN. K přechodu došlo 26. září 2022, opět ostrým střihem brzy ráno. Společnost KPN se ozvala o několik dnů později, poslala krabici, adresní štítek a přesné pokyny, o která zařízení mají zájem: modem, jeho napájecí zdroj, případně také televizní set-top-box s napájecím zdrojem. Nic víc.

Vlastně to dává smysl. Když při instalaci trvají na provedení instalace převodníku technikem, neměli by požadovat jeho laickou deinstalaci, při které by mohlo snadno dojít k poškození nebo zašpinění optického konektoru, stejně jako zašpinění převodníku, který by po vrácení nejspíš beztak musel mířit rovnou do elektroodpadu. Vrátil jsem tedy jen FRITZ!Box 7590, kterého mi sice bylo líto, ale na druhou stranu poslední půlrok strávil odložený ve sklepě.

Cesta k řešení bez převodníku

I když mi převodník nakonec zůstal, stejně mě vrtala hlavou myšlenka, jestli by se nedalo nějak zařídit aby nebyl potřeba. Můj směrovač má port SFP, který umožňuje vložení optických modulů. Mělo by tedy stačit koupit správný modul a odpovídající optický propojovací kabel. Pokud ovšem nechci schovávat Turris Omnia do skříňky měřičů, je potřeba optické vlákno protáhnout až do obývacího pokoje – to je největší kámen úrazu.

Zkoušel jsem se poradit ve fóru Root.cz. Jak bývá zvykem, diskuze se začala stáčet poněkud mimo položené dotazy, i tak ale poskytla zajímavé tipy. Naučil jsem se rozlišovat základní optické konektory: malý LC, který se nejčastěji používá v SFP modulech a velký SC, kterým je vybavena moje zásuvka. Stejně tak jsou důležité barvy: žlutý kabel značí jednovidové vlákno, barvy konektorů pak označují typy zabroušení konce vlákna: APC - zelená barva, PC - modrá barva.

1490 nebo 1550 nm?

Oficiální specifikace přípojky bohužel není úplně jasná: 1000Base-BX-10-U, TX 1310 nm, RX 1490/1550 nm. Je tedy jasné, že se používá gigabitový Ethernet po jednom vlákně, a že moje strana má vysílat na vlnové délce 1310 nm. Nikde ale není vysvětleno, co znamená ta dvojí hodnota přijímající vlnové délky. Procházením e-shopů jsem zjistil, že se vyrábějí SFP moduly jak pro 1490 nm, tak i pro 1550 nm. Jen u Flexoptix jsem našel širokopásmové SFP moduly které jsou bez problému schopné přijímat obě uvedené vlnové délky.

Bohužel takový širokopásmový modul stojí jako tři obyčejné moduly, navíc Flexoptix nemá v nabídce další optické prvky jako kabely, konektory a spojky. Nakonec jsem tedy dal na reference jiných uživatelů z fóra poskytovatele a objednal SFP přijímající na vlnové délce 1550 nm spolu a 15m propojovacím kabelem s konektorem SC/APC na straně zásuvky a LC/PC na straně SFP modulu a spojkou na SC konektory.

Protože jsem očekával nejrůznější problémy a protože SFP modul stál pouze deset eur, objednal jsem rovnou i opačný do páru - tak abych si mohl doma postavit jednoduchou optickou trasu. Vyplatilo se to, protože na první zapojení skutečně modul nefungoval. Lokálně vyrobená trasa ale fungovala, takže místo podezřívání nekompatibility SFP modulu se směrovačem padlo podezření na vlnovou délku přijímaného signálu - zřejmě to bude 1490 nm.

Nezbylo tedy než objednat ještě třetí SFP modul, tentokrát se správnou vlnovou délkou. S ním optická trasa naskočila na první zapojení. Později jsem se ve fóru dočetl, že věc se má nejspíš tak, že vlnová délka 1550 nm se používá pro starší rychlost 100 Mbps, zatímco gigabitové rychlosti používají 1490 nm.

Zbývá protáhnout kabel

Řešení s optickým vláknem až do Turrisu Omnia tedy funguje bez problémů. Zbývá vyřešit poslední drobnost: zbavit se provizorního, po podlaze nataženého optického kabelu uprostřed bytu. Protože tady jde o čistě mechanickou záležitost a také proto, že stávající řešení s převodníkem funguje zcela bez problémů, trvalo několik měsíců, než na tuhle drobnost také došlo.

Nakonec to bylo překvapivě jednoduché. Mezi skříní měřičů a obývacím pokojem vedou celkem tři datové trubky o průměru 16 mm. Jsou jimi protaženy postupně koaxiální, UTP a telefonní kabel. Ta poslední je tedy v podstatě prázdná. Plán byl tedy následující:

1. V obývacím pokoji odpojit telefonní kabel a přivázat na jeho konec provázek.
2. Ve skříni měřičů vytáhnout telefonní kabel z trubky.
3. K provázku přivázat konec optického kabelu s konektorem LC.
4. V obývacím pokoji vytáhnout provázek zpět spolu s telefonním a optickým kabelem.

Celá akce nakonec přesně podle plánu proběhla. Přestože jde o poměrně úzkou trubku, protahování bylo celkem snadné, hlavně díky tomu, že v trase byly jen dva záhyby a trubka je tvrdá, nejde o husí krk. Konektor LC se tedy podařilo bez ujmy dostat až na druhou stranu, takže jsem byl ušetřen nutnosti použití gelových spojek, které jsem nakoupil pro případ, že by bylo nutné kabel přestřihnout.

Můj původní plán byl optický kabel zakončit spojkou optických konektorů v zásuvce, kterou bych nahradil telefonní zásuvku. Ukázalo se ale, že optický konektor vyžaduje za sebou tolik místa, že není možné zásuvku sestavit a nezlomit přitom optický kabel do pravého úhlu. Došlo tedy na náhradní řešení, kdy jsem pro kabel vyrobil novou díru ve krytu stávající telefonní zásuvky a kabel tak vyvěrá ze zdi bez přerušení. Jednoduché a funkční.

Špína je všude a optice dost vadí

Nově zapojený optický kabel fungoval spolehlivě asi tři dny, pak z ničeho nic uprostřed jedné noci fungovat přestal. Na vině byla ztráta signálu. Pomohlo ho několikrát odpojit a zapojit, přitom s ním zahýbat. Dobrou zprávou je, že SFP modul úroveň signálu hlásí a v Turrisu je jednoduché takovou hodnotu vyčítat (pomocí ethtool -m eth2). Díky tomu vím, že hned po prvním zapojení byla úroveň přijímaného signálu velmi nízká, téměř -30 dBm, což je 6 dB pod kriticky nízkou hodnotou vstupního signálu. Je vlastně s podivem, že to vůbec fungovalo.

Rozhodl jsem se úroveň signálu nástrojem rrdtool ukládat do databáze a kreslit do grafu. Na něm je krásně vidět nejen, že po opětovném zapojení vyskočila úroveň signálu na krásných -13 dBm, ale i že po každé dalším novém zapojení konektoru došlo k výraznému zlepšení až o další dva decibely.

Od doby, co data zaznamenávám, k žádnému dalšímu výpadku nedošlo. Internet funguje naprosto stejně jako fungoval dříve s metalickým propojem mezi obývacím pokojem a skříní měřičů. Nic jiného jsem ostatně ani nečekal.