Od prosince 2021 mám pronajatý byt v novostavbě v Zaandamu. Stres se sháněním bytu plynule přešel ve stres se zařizováním bytu uprostřed zimy, během covidové karantény a problémů s dodavatelskými řetězci.

Pozice mého bytu v domě

Podlaha je movitý majetek

Byty se v Nizozemsku obvykle pronajímají bez podlahy a osvětlení, zato s plně vybavenou kuchyní a koupelnou. Hned první starostí každého nájemníka tedy je zařídit si podlahu. V nájemní smlouvě je přitom předepsána spousta omezení. Nesmí se pokládat dlažba, korek, smrk, nebo bříza. Stejně tak není povoleno do podlahy vrtat vzhledem k podlahovému vytápění. Nesmíte ale ani používat betonovou podlahu tak jak je dodaná, to zase z důvodu nadměrného obtěžování sousedů hlukem. Požadavek na tlumení hluku trochu odporuje požadavku na dobrou tepelnou vodivost podlahy.

Je mi jasné, že nejsem schopen podlahu zařídit svépomocí, ani neznám nikoho, kdo by to dokázal. Pokládám Google dotaz na pokládání podlahy a objevuji, že Nizozemská IKEA podlahy nejen prodává, ale dokáže zařídit i jejich položení. Beru plánek bytu a počítám plochu bytu, kam je potřeba položit podlahu. Vychází to asi na 60 čtverečních metrů. Objednávku položení je potřeba provést přímo v obchodě v oddělení podlah. Naštěstí v průběhu listopadu 2021 jsou obchody otevřené, byť s omezenou otevírací dobou.

V obchodě vybírám model laminátové podlahy zvaný PRÄRIE, doplňuji podkladovou vrstvu NIVÅ o tloušťce 2 mm, která má zároveň poskytnout dostatečnou propustnost podlahového vytápění i dostatečně tlumení hluku chůze. A protože je spodní podlaha z betonu, byla mi vnucena i podkladová vrstva SPÄRRA chránící podlahu před případnou vlhkostí přicházející zespodu. Na místě zadávám objednávku na dovoz podlahy přímo na mou adresu hned v den předání klíčů 7. prosince 2021 mezi osmou a dvacátou hodinou; přesnější časová informace bude k dispozici až den před doručením. Doufám, že v okamžiku doručení už budu skutečně mít klíče od daného bytu.

Dostávám vytištěnou objednávku se kterou jdu k běžné pokladně, kde na účet naskáčou položky za 1965 eur, z čehož 861 eur stojí samotné položení podlahy. Platím kartou jednu z největších částek v historii a odcházím jen s papírem v ruce.

Doručení na první chvíli

Úterý, 7. prosince 2021 se blíží a já dostávám dvě informace. Nejprve o tom, že k předání klíčů dojde přesně v devět hodin. Tou méně příjemnou zprávou pak je, že webová stránka IKEA ukazuje plánovaný termín dodávky podlahové krytiny mezi osmou a desátou hodinou. Ihned volám do speditérské firmy a vysvětluji, že před devátou byt ještě nebudu mít k dispozici. Je mi vysvětleno, že bohužel moje zásilka je první v řadě a tak skutečně může přijít velmi brzy.

Volám do realitní agentury, zda by bylo možné posunout termín předání klíčů na dřívější hodinu. To je ale taky bez šance – tahle země nemá dědictví Františka Josefa prvního, úředníci tu před devátou nepracují, jen speditéři. Už se pomalu smiřuji se situací, že 60 m2 podlahy mi vyloží někam na chodník a já ji pak budu po jedné krabici vynášet do devátého patra.

V 18 hodin přichází automatická SMS zpráva od speditérské firmy s e-mailovou adresou pro případné dotazy. Bez jakýchkoli očekávání posílám e-mail s prosbou o úpravu termínu doručení. K mému překvapení a velké úlevě dostávám v den předání klíčů v 6:40 odpověď:

I changed a little bit in the delivery schedule. We will be at your adress between 09.00-11.00. Have a nice day.

A vyšlo to naprosto perfektně. V devět hodin jsem přišel do domu, podepsal mandát k automatickému inkasu nájemného z mého bankovního účtu a došel přímo do bytu, kde už čekal technik. Společně jsme byt celý prošli, odečetli stavy měřidel a všechno nafotili. Nakonec jsem na tabletu podepsal předávací protokol a obdržel klíče. Přesně v tom okamžiku začal zvonit domovní interkom s objednávkou od IKEA. Pár minut po desáté už leží podlaha v krabicích v novém bytě a já využívám zbytek volného dne k návštěvě obchodu IKEA a vytváření prvního nákupního seznamu nejnutnějšího nábytku.

Podlahová krytina v krabicích

Řemeslník, kterého je radost mít

Podlaha má podle doručení ležet nejméně dva dny na místě. Návštěva podlaháře je proto domluvená na pátek 9 hodin. Z Česka nemám se řemeslníky žádné přímé zkušenosti, ale slyšel jsem spoustu hororových historek, které obvykle končí konstatováním: „a tak jsem si to nakonec radši udělal sám.“ Čekal jsem proto nejhorší a vlastně jsem byl celou dobu příjemně překvapován.

Zvonek u dveří zvoní přesně v 9:05. Řemeslník nejprve podrobně prochází byt a analyzuje situaci: „Takže 60 čtverečních metrů? To obvykle dělám za jeden den, ale tady budou potřeba dva dny. Máte moc rohů a koutů. Tady u balkonových dveří je podlaha nerovná, tady musíme dát přechodovou lištu, to je ovšem vícepráce…“

Všechno jsem samozřejmě odsouhlasil. Podlahář si do bytu nanosil postupně vysavač, cirkulárku i přímočarou pilku na přířezy. Pak začal sundávat všechny vnitřní dveře a zakrývat v kuchyni varnou desku a digestoř, aby nenasávala prach z řezání. Když jsem mu chtěl pomoci s rozbalováním krabic, ohradil se, že bude radši když to nechám celé na něm. Tak jsem taky učinil a nadále ho jen z povzdálí pozoroval při práci.

Nemusím asi zmiňovat, že tento řemeslník nekouřil a pracoval celý den pouze s asi hodinovou přestávkou na oběd. Na konci prvního dne měl položenou podlahu skoro v celém bytě, zbývala jedna místnost. Domluvili jsme se na pokračování v sobotu v 10 hodin a tak trochu jsem počítal, že to asi nebude na celý den, když už je v podstatě položeno.

Podlaha čekající na položení na konci prvního
dne

Zvonek tentokrát zvonil už za minutu deset a Essad, tak se původem kurdský řemeslník jmenoval, skutečně během hodiny podlahu dopoložil a jal se instalovat lišty, které kryjí asi centimetrovou mezeru mezi koncem podlahy a stěnou. Tato neskutečně pečlivá práce mu zabrala asi čtyři hodiny. Během nich mě navštívila kolegyně Nathalie s manželem a hlavně vrtačkou, aby mi pomohli připevnit svítidla ke stropu. Okamžitě ocenili kvalitu odvedené práce na podlaze a konstatovali, že jejich podlaha tak dobře nevypadá, protože si ji pokládali sami a na tyto jemné dokončovací práce nezbyla energie.

Máme podlahu a světla, zbývá nábytek

Odpoledne se podlahář loučí, platím mu vícepráce a přidávám i spropitné za prvotřídně odvedenou práci. Díky kolegyni mám také všude světla. Ačkoli jsem původně plánoval nějaké dočasné řešení typu objímky na žárovku visící na drátech, nakonec se mi podařilo s určitým netriviálním úsilím spočívajícím v postupné návštěvě několika obchodních domů IKEA nakoupit stropní/nástěnná svítidla BARLAST, tehdy za cenu necelých pěti eur za kus. V této souvislosti musím doporučit následující video o tom, jaké nebezpečí takováto svítidla s vestavěným nevyměnitelným světelným zdrojem představují.

Pro sebe mám jedno náhradní svítidlo do zásoby a kdyby snad bylo nejhůř, i pár samostatných objímek by se našlo. Ještě ten samý den přijíždí v pořadí první dávka nábytku z IKEA v hodnotě 1154 eur. Zahrnuje postel, matrace, deky, polštáře a povlečení, ale také kuchyňský stůl a židle nebo poličku do koupelny.

Vánoční výlet

Vlastně bylo celkem jasné, že nebude v mých silách nábytek sestavit, zejména pak velké kusy jako postel nebo pohovka (tu jsem ještě ani neměl). Na rozdíl od podlahy to však není práce vyžadující speciální schopnosti. Přemluvil jsem proto dva rodinné příslušníky a mezi Vánočními svátky jsme se vydali autem plným nářadí na dvanáctihodinovou cestu z Česka do Nizozemska.

Když byl potvrzen termín, objednal jsem v IKEA další nábytek v hodnotě 2500 eur, mimo jiné skříň systému PAX, polohovatelný stůl BEKANT, pohovku FRIHETEN či policové díly KALLAX. Cestou jsme se ještě zastavili v obchodu IKEA v Hannoveru, který byl na rozdíl od těch Nizozemských otevřen (v Nizozemsku byla během Vánoc 2021 covidová uzávěra) a pak pospíchali, abychom přijeli na místo dřív než objednaná dodávka z IKEA. To se naštěstí podařilo. Ploché krabice zaplnily v podstatě veškerý prostor bytu.

Byt plný krabic z IKEA

Akce byla celkově úspěšná, během plánovaných dvou dnů se povedlo všechen nábytek sestavit a umístit a dá se říci, že v tomto stavu je byt dodnes. Neobešla se však bez několika chyb – tou nejzásadnější byl naprosto zpackaný výběr skříně PAX, která se ukázala být příliš velká, než aby se vešla na své plánované místo. Jenže protože byly obchodní domy IKEA zavřené a skříň byla tak velká že vyžadovala sestavení, nezbylo než pro skříň najít jiné místo.

Honba za poličkami

Vzhledem k problémům s dodavatelskými retězci navíc skříň nebyla dodána s poličkami. Domníval jsem se, že jde o nějaký krátkodobý problém, ale opak byl pravdou. Ukázalo se, že IKEA úplně vyřadila ze sortimentu komponenty PAX v té barvě, kterou jsem za 800 eur právě koupil. Poličky se objevovaly v kusovém množství v různých obchodních domech po celém Nizozemsku, zřejmě jen v případech, kdy je někdo vrátil. Nezbývalo než koupit náhradní černé poličky a několik dalších měsíců strávit pravidelnými výlety po prodejnách IKEA ve všech koutech Nizozemska.

Dvě police na cestě vlakem

Každá police váží tři a půl kilogramu a s rozměry půl krát půl metru představuje poměrně neskladný objekt. Zároveň jsou velice křehké. Jedná se o dřevotřísku pokrytou dýhou a i celkem malé silové působení na dýhu způsobí, že odpadne. Neptejte se, jak to vím. Všechny poličky ve správné barvě se mi nakonec podařilo koupit až na konci dubna, kdy se stav skladových zásob zlepšil.

Bydlím

Na konci ledna jsem vrátil klíče od starého bytu v Amsterdamu. Zástupce majitele byl viditelně spokojen s mírou úklidu, když jsem mu pak předvedl i některé zlepšováky, co jsem v bytě provedl či opravil, řekl, že je to asi jeden z mála případů, kdy je byt vrácen v lepším stavu, než byl předán. Okamžitě svolil k vrácení kauce tří tisíc eur v plné výši. Těžko se mi s prvním bytem loučí, ale zároveň mě těší, že můj nový byt představuje přinejmenším důstojnou náhradu.

P. S.: Omlouvám se za velice dlouhý a velice opožděný příspěvek. Doufám, že se mi podaří frekvenci příspěvků zvýšit. Mohl bych příště něco napsat třeba o tom, jak mi v době energetické krize platí za to, že odebírám elektřinu.