Po necelých třech letech strávených v Nizozemsku jsem konečně dostal své první roční vyúčtování dodávek elektřiny. A ačkoli tam venku zuří válka s ní související energetická krize a kolegové si stěžují, jak platí zálohy ve stovkách eur měsíčně, já doslova dostávám peníze za to, že spotřebovávám elektřinu.

Byla to jedna z dalších starostí souvisejících se stěhováním do nového bytu. Bylo potřeba uzavřít smlouvu s dodavateli elektřiny a vody. Zatímco v případě vody je situace jednoduchá, v každé oblasti má monopol právě jedna společnost, elektřinu nabízejí různí dodavatelé za různé ceny a s různými podmínkami.

V době zařizování bytu jsem neměl mentální kapacitu nějak detailně vybírat, který poskytovatel bude pro mě nejvýhodnější, a tak jsem se radši zeptal kolegů, kterého používají. Ukázalo se, že většina kolegů odebírá elektřinu od společnosti Vattenfall, takže jsem ji zvolil také.

Jednotarif nebo dvoutarif?

I tady mě čekaly otázky, na které jsem nedokázal snadno odpovědět. Za prvé: jakou mám očekávat roční spotřebu? Jediné vodítko byla spotřeba mého starého bytu v Amsterdamu, který ale používal k vytápění plyn. Roční spotřeba elektřiny tam byla zhruba na úrovni 1000 kWh, roční spotřeba plynu pak odpovídala zhruba 3000 kWh. Protože předpokládám, že tepelné čerpadlo systému voda/voda bude mít topný faktor aspoň na úrovni 3, spotřeba tepelného čerpadla k produkci 3000 kWh tepla může být okolo 1000 kWh. Odhadl jsem tedy celkovou roční spotřebu na 2000 kWh.

Hned druhá otázka zněla, zda si přeji jednu sazbu (doporučeno) nebo chci dvoutarifní sazbu. To mě trochu překvapilo, z Česka jsem zvyklý, že dvoutarif je k dispozici pouze jsou-li instalovány akumulační elektrické spotřebiče, které navíc musejí být blokovány po dobu platnosti vysokého tarifu. V Nizozemsku žádné hromadné dálkové ovládání neexistuje, nízký tarif je aktivní o víkendech a svátcích a ve všední dny mezi 23. a 7. hodinou, celkem tedy 88 hodin ze 168hodinového týdne. Všechny chytré elektroměry jsou dvoutarifní a je pouze na odběrateli, zda zvolí smlouvu s rozdílnými nebo stejnými sazbami.

Intuitivně bych zvolil dvoutarifní variantu, protože pokud je možnost mít elektřinu levnější v noci, byla by škoda toho nevyužít. Jenže v jednoduché kalkulaci dodavatele se ukazuje, že dvoutarif ve skutečnosti vychází při stejné spotřebě dražší. To proto, že hodnota jednotarifní sazby není na úrovni vysokého tarifu dvojtarifní sazby, ale přesně uprostřed mezi sazbou vysokého a nízkého tarifu. Pokud tedy většinu proudu spotřebujete ve špičce, dvoutarif se nevyplatí.

Jednodušší struktura ceny

Cena elektřiny v Česku se skládá mimo jiné obchodní ceny silové elektřiny a regulované platby za distribuci, fixní platby pak zahrnují rezervovanou kapacitu, činnost operátora trhu nebo podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Názorně to vysvětluje v jedné ze svých skvělých distančních přednášek jistý pan Poul z VOŠ a SPŠ Elektrotechnické Františka Křížíka v Praze:

V Nizozemsku je situace o něco jednodušší. Silová a distribuční složka ceny elektřiny je sloučená do jedné ceny za kilowatthodinu, k té se ještě odděleně účtuje daň z elektřiny a podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Pevná složka ceny se skládá ze stálé platby obchodníkovi s elektřinou, stálé platby provozovateli infrastruktury podle hodnoty hlavního jističe a konečně slevy na dani z elektřiny.

Minimální spotřeba elektřiny je zdarma

Ta poslední položka je hodně zajímavá. Do jisté míry to připomíná koncept fixní slevy na poplatníka z daně z příjmu fyzických osob v tom smyslu, že jistá výše příjmu je tímto způsobem osvobozena od placení daní. V případě nizozemské slevy na dani z elektřiny tato sleva osvobozuje od daně jistou minimální spotřebu elektřiny. Přestože se položka jmenuje sleva na dani, ve skutečnosti jde o slevu na celé roční útratě za elektřinu. A protože sleva výrazně převyšuje ostatní stálé platby, je v Nizozemsku hodnota stálé platby záporná, jak shrnuje následující tabulka:

Rok Platba obchodníkovi Platba za jistič Sleva na dani Celkem
2021 71,87 € 274,18 € - 558,56 € - 212,51 €
2022 71,87 € 275,68 € - 824,77 € - 477,22 €
2023 71,87 € 346,39 € - 596,86 € - 178,60 €

Máte-li tedy žádnou nebo minimální spotřebu, za elektřinu vůbec neplatíte. Nejsem si jist, jestli je možné dokonce získat peníze zpátky na účet, v každém případě o výše uvedenou částku je snížené každé roční vyúčtování. Možná proto mají nizozemské bytové ale i rodinné domky velmi často trvale svítící noční osvětlení – pokud se uvedená sleva vztahuje i na napájení společných prostor domu, je takové osvětlení velmi levné.

Podíváme-li se na variabilní složku ceny za jednotlivé roky, můžeme snadno spočítat, jak velká roční spotřeba je zahrnuta v daňové slevě a dá se určit i rovnovážný průměrný příkon, při kterém budou celkové náklady na elektřinu právě nulové:

Rok Cena za kWh Daň Podpora OZE Celkem Bezplatná roční spotřeba Rovnovážný příkon
2021 0,21 € 0,11 € 0,04 € 0,36 € 584 kWh 67 W
2022 0,21 € 0,04 € 0,04 € 0,30 € 1617 kWh 185 W
2023 0,65 € 0,18 € 0 € 0,84 € 213 kWh 24 W

První reakce na krizi byla rychlá

Z tabulek je vidět, že rok 2022 byl výjimečný. Výrazně klesla daň z elektřiny, zatímco roční sleva na dani se naopak nadprůměrně zvýšila. Není to náhoda, byla to naopak strategie vlády jak co nejrychleji kompenzovat rostoucí ceny energií. Protože se daně platí se zpožděním, mohla vláda tuto kompenzaci zavést se zpětnou platností od prvního ledna 2022, kdy se spousta z nás ještě snažila věřit, že otevřená válka Ruska se zbytkem světa nepřipadá v úvahu.

Protože rovnovážný příkon pro rok 2022 díky těmto opatřením vystoupal až skoro na dvě stovky wattů, znamená to, že moje energeticky úsporná domácnost většinu času za elektřinu neplatí. Zvlášť patrné to bylo v letních měsících, kdy se tepelné čerpadlo používalo pouze pro nahřátí teplé užitkové vody. V samoobsluze na webu a v mobilní aplikaci mám přístup k měřením z chytrého elektroměru, který data odesílá s mým souhlasem každých 15 minut. Po přepnutí na cenu je vidět, že třetinu roku je má útrata záporná, květen skončil přesně na nule.

Souhrnný graf měsíčních nákladů za elektřinu

S kompenzacemi není konec

Bohužel ne všichni si mohou dovolit bydlet v řádně zatepleném bytě s nejefektivnějším způsobem vytápění. Jak začali dodavatelé energií převádět zákazníky na spotové ceny, dostali se někteří lidé do existenčních problémů, když jejich měsíční útrata zněkolikanásobila. Vláda na to zareagovala nejprve dočasným přesunem energií z vysoké (21 %) do nízké sazby DPH (9 %) pro druhou polovinu roku 2022 a intenzivně hledala, jako ostatně všechny evropské vlády, nějaké udržitelné řešení.

Tím se nakonec ukázalo zavedení cenových stropů, které budou v platnosti od ledna 2023, shodou okolností ke stejnému datu, ke kterému mě můj dodavatel elektřiny převedl na spotový tarif s téměř trojnásobnou cenou. Protože nový cenový strop začne platit až od ledna, rozhodla vláda také o dvou plošných jednorázových kompenzacích ve výši 190 € vyplacených přímo dodavatelům elektřiny v listopadu a prosinci 2022. Protože v mém případě taková částka kompenzace nedávala žádný smysl, dodavatel ji obratem přeposlal na můj bankovní účet.

Vattenfall posílá kompenzaci zpět na
účet

Čistý příjem 190,06 €

Moje roční spotřeba dosáhla hodnoty 2197 kWh, tedy více než vládou dotovaných 1617 kWh. Shodou okolností se konečná útrata za celý rok rovná bez šesti centů přesně 190 eurům, tedy jedné ze dvou mimořádných kompenzací. Druhá kompenzace tedy pro mě představuje čistý příjem.

V příštím roce bude hůře. Hodnoty DPH, daně z elektřiny i roční slevy se vrátí na obvyklé hodnoty, jen nepatrně povýšené. Podpora obnovitelných zdrojů energie bude nově zahrnuta přímo do sazby daně z elektřiny. Dodavatelem ohlášená cena 84 centů za kilowatthodinu přitom atakuje trojnásobek letošní ceny.

Zachrání mě tedy jen zastropování ceny elektřiny na hodnotě 40 centů za kilowatthodinu, které pro domácnosti platí až do roční spotřeby 2900 kWh. I s touto nižší cenou klesne hodnota rovnovážného příkonu někam k padesáti wattům, takže vládní sleva nově pokryje zhruba jen trvale zapnuté spotřebiče jako chladničku, Wi-Fi router a rekuperační jednotku.