Je to přesně rok, co jsem se odstěhoval do Amsterdamu. Jako všichni jsem si ten uplynulý rok představoval o dost jinak. Už jenom proto, že v kancelářské budově na Amsterdamském hlavním nádraží jsem za celý rok odpracoval devět dnů. Takže jsem se vlastně stěhoval o víc než 700 kilometrů jen proto, abych pak pracoval o samotě na dálku. U příležitosti výročí jsem se rozhodl posbírat pár poznámek, které si možná někdy zaslouží plnohodnotný příspěvek, ale možná taky ne.

Dort ve tvaru vlaku s IPv6 prefixem

Začít bych mohl tím, jak se se mnou kolegové z CESNETu po stovce měsíců rozloučili. Ti mě na cestu do mokřad vybavili teplými ponožkami a holínkami, na které každý z kolegů nakreslil květinu. Nechyběl ani dvoudílný dort ve tvaru vlaku s IPv6 prefixem na boku, na jehož výrobě se kromě Sdorty podílely i kolegyně, včetně mé vedoucí.

Kufry na letišti

O pár dnů později jsem s jednosměrnou letenkou přistál v Amsterdamu se zavazadly o celkové hmotnosti 28 kg. Všechno vypadalo ještě celkem normálně, kromě občasných dávkovačů dezinfekce.

Po městě na kole

Hned na konci prvního týdne jsem si půjčil kolo, které ve firemní garáži zbylo po kolegovi, co se odstěhoval pryč. Dostal jsem ho s tím, že je v pořádku, jen brzdy jsou trochu slabší. To v praxi znamenalo, že jedna brzda nebrzidla vůbec a druhá zastavila rozjeté kolo tak na deseti metrech.

Jízdní kolo Batavus

Za 45 eur a týden čekání to ale servis opravil, takže přesně od prvního dne nařízené práce z domova mám k dispozici celkem slušné kolo - celkem slušné proto, že má čtyřrychlostní nábojovou převodovku a dvě brzdy, což je čtyřnásobné množství rychlostí a dvojnásobné množství brzd, než je místní standard.

Přilba Yakkay

Aby všichni poznali, že nejsem místní, pořídil jsem si ke kolu přilbu. Už půl druhého roku čekám na moc pěknou skládací helmu Park & Diamond, ale protože s její budoucností je to po tolika odkladech velmi nejisté, pořídil jsem počátkem dubna dánskou městskou přilbu Yakkay. Kromě ochrany hlavy při případném pádu také velmi dobře chrání před deštěm i ostrým sluncem.

Když jsem na začátku července konstatoval, že moje cash flow snese investici v podobě nového kola Brompton, zjistil jsem že prodejny jsou úplně vyprodané, protože britská továrna se na jaře spolu se zbytkem světa zastavila. V parametrech, které jsem si představoval, měli na skladě právě dva kusy, jeden v bílé, druhý v zelené barvě. S tím, že další zásilky se očekávají nejdříve v září. Tak jsem si v den nedožitých 81. narozenin Karla Gotta odvezl po vlastní ose nové zelené kolo Brompton H6R.

Brompton H6R

Potraviny ve všech stádiích zpracování

Amsterdam je plný malých supermarketů v docházkové vzdálenosti. Nejvíce jde o Albert Heijn, ten podle kterého se jmenují české Alberty. Proti česku tu mají mnohem větší výběr polotovarů a hotových jídel, která stačí jen ohřát. I ovoce a zelenina vypadá lépe, než je český standard. Co mi naopak chybí, jsou kromě rohlíků také jednoporcová balení jogurtů, tvaroh a pudinkový prášek bez přimíchaného cukru. Naopak si užívám ohromné nabídky všech možných druhů sýra.

Jogurty v Albert Heijn

Nečekaně odlišná elektroinstalace

Překvapilo mě, nakolik se mohou elektické instalace v jednotlivých zemích Evropy lišit, přestože navenek působí jednotně - stejné napětí a v zásadě stejný tvar zásuvek. Západní Evropa ale spolu s Nizozemskem používá zemnící soustavu TT, což je proti českému TN poměrně zásadní rozdíl.

Pojistková skříň

Důsledkem toho je například i to, že uzemění tady moc dobře nefunguje, a proto také bylo v suchých prostorách až do konce devadesátých let nepovinné. Takže můj byt má uzeměné zásuvky jen v kuchyni a v koupelně. Kdybych se tak striktně řídil pokyny výrobců elektrospotřebičů, mohl bych řadu z nich zapojit jen v kuchyni nebo v koupelně.

Neuzeměná zásuvka kombinovaná s vypínačem

Země věžních hodin a zvonkoher

Celá země je pokrytá hustou sítí věžních hodin. Ze svého bytu v centru slyším minimálně troje. Všechny jsou naštěstí synchronizované a odbíjejí přesný čas. Zajímavé je, že proti Česku, kde věžní hodiny téměř vždy používají dva zvonky a odbíjejí vyšším tónem čtvrthodiny a hlubším tónem celé hodiny, místní hodiny používají vždy jen jeden zvonek a chovají se tedy jako nejjednodušší kukačky - v půl odbíjejí jednou, v celou počtem hodin.

Ale to pořád není všechno. Spousta věží je vybavena i zvonkohrami, které hrají před celou, před půl a také ve čtvrt a ve tři čtvrtě. A k tomu všemu za pět minut devět zvony svolávající lidi do kostelů. Zkrátka, pořád tady něco cinká. Zdá se, že některé zvonkohry fungují i jako hudební nástroje, na které lidé hrají. Třeba když zemřel Ennio Morricone, hrála tu zvonkohra motiv z Tenkrát na Západě.

Přestáváme třídit plastový odpad

Během ledna 2021 z centra Amsterdamu zmizela většina kontejnerů na plastový odpad a nápojové kartony. Tento druh odpadu od té doby patří mezi komunální odpad, vyhazovaný na ulici. Neznamená to ale, že by se snad plastový odpad skládkoval či spaloval spolu s komunálním. Ve skutečnosti si zpracovatelé odpadu pořídili jakýsi stroj na automatické vytřídění plastu z komunálního odpadu. Protože testy ukázaly, že tento stroj je v třídění lepší než lidé, přešlo se na něj zcela a nazdemní kontejnery na plastový odpad, co byly poblíž supermarketů, zmizely.

Český T-Mobile umí už opravdu elektronické eSIM

Málo se ví o tom, že koncem roku 2020 se český T-Mobile naučil vydávat virtuální eSIM karty skutečně elektronicky. Do té doby bylo potřeba stejně jako u ostatních operátorů získat eSIM pouze jako fyzickou kartu s QR kódem v některé z prodejen. Nově také eSIMky podporují někteří virtuální operátoři, pro mě je v tomto nejzajímavější Kaktus který nabízí rozumné množství dat za rozumnou cenu, která dokáže být ještě nižsí díky pravidelným Dobíječkám, neboli happy hours, kdy se dobitý kredit dvojnásobí. Na jejich hlídání jsem naprogramoval skript, která je pravidelně spouštěn pomocí GitHub Actions a hlásí novinky do Telegramového kanálu a také na Twitter.

Moje sbírka SIM karet

Proč je pro mě důležitá eSIM? Můj telefon umí dvě SIM karty, ale má jen jeden slot, druhá musí být eSIM. A protože potřebuju jak české, tak nizozemské telefonní číslo, nezbývá než pořídit české jako eSIM − nizozemský Vodafone, který mi byl přidělen, snad eSIM ještě vůbec nepodporuje. Mimochodem, pravidla pro bezplatný roaming v EU umožňují operátorům zpoplatnit roaming osobám, které v pohyblivém okně posledních čtyř měsíců strávili v zahraničí víc času než doma. Přinejmenším v mém případě se o něco takového T-Mobile vůbec nepokoušel. Je ale pravda, že jsem službu nijak intenzivně nevyužíval – žádná data, jen občasný příchozí hovor.

Ať už konečně otevřou bary

Nemůžu říct, že bych byl současným zpřísněním opatření nějak zásadně omezen − po deváté večerní nemám důvod vycházet a do restaurací a barů bez tak nechodím. Vlastně jen čekám, až otevřou IKEA, protože mi dochází jejich hořčice a ta, kterou tu prodávají supermarkety, mi nechutná. Přesto se těším, až bary otevřou, kvůli tomuhle česko-slovenskému. Ten má totiž na roletě špatně nakreslenou československou vlajku − klín by měl končit přesně v polovině. To mě rozčiluje pokaždé, když jdu kolem. Když je otevřeno, není ten problém vidět.

Česko-slovenský bar